Texty pro www.ge3000.cz dokončeny!
Dokončila jsem veškeré texty pro web, který se věnuje výrobě energie pomocí větrných elektráren a fotovoltaiky. Pokud nahlédnete na www.ge3000.cz, získáte představu, jaké texty můžete ode mne očekávat.
Pravda, co klient, to jiné téma, jiné podklady, jiná představa o tom, jak má text či v tomto případě celá prezentace vypadat. Vždy záleží na tom, koho chceme s klientem oslovit, komu je text určen. Tato spolupráce byla výborná, i když, nebudu nalhávat, že texty se 'rodily' snadno. Bylo nutné nejprve domluvit přesně, co má být obsahem webu. A pak už to 'šlo' téměř samo :-)Naštěstí jsem kdysi jako redaktorka Mladé fronty Dnes absolvovala téměř týden v Jindřichovicích pod Smrkem, kde se tehdy, v roce 2003, stavěly větrné elektrárny a já byla u toho. Byl čas dělat podrobnou reportáž, mluvit se starostou Pávkem, s dělníky, se zástupci firem a nakonec i státu. Dalo mi to hodně, byla to téměř hodinářská práce, usadit 'vrtuli na stojan' :-)
Když jsem tam denně jezdila s kolegou fotografem nebo sama, netušila jsem, že ještě jednou přijdou 'větrníky' a já zúročím, co jsem na vlastní oči viděla, zažila, slyšela. Takže díky za ten týden v roce 2003 i za příležitost, která mi dovolila se k tomuto tématu ještě jednou vrátit.
Mimochodem, zde je odkaz na jeden z článků, který tehdy v MF Dnes vyšel...
http://www.jindrichovice.cz/www/up.php?cat=56&id=211&part=article&dir=foto_articles
Díky nebo kvůli?
"Díky machinacím přišla firma XY o pořádný balík peněz." V tištěném i mluveném projevu se velice často namísto výrazu "kvůli" používá ono nešťastné "díky". Opravdu je dobré, když firma přijde o peníze? Těžko.
'Díky tomu, že mě nevzali na vysokou, jsem musel makat jako šroub.'
Další příklad. Sami z kontextu cítíte, že autor této věty není nadšený z toho, že musí tvrdě dřít, ačkoli jeho snem bylo mít vysokoškolské vzdělání.
Rozhodně by tedy bylo lepší uvést to na pravou míru: 'Kvůli tomu, že mě nevzali na vysokou, jsem musel makat jako šroub.'
Pokud potřebujete uvést jakoukoli událost do vztahu příčinného, zvažte, zda je 'díky' skutečně na místě.
'Díky rychlému zásahu lékařů zraněný muž následky úrazu přežil.' Tak zde je to samozřejmě v pořádku. Určitě nikdo nepochybuje o tom, že událost si zaslouží, aby byla hodnocena kladně, a tedy může být použito 'díky'.
Doufám, že díky mým vyjadřovacím schopnostem je všechno jasné a že kvůli případnému nepochopení maličkostí nepůjdete hledat inspiraci někam jinam :-)
Přes to nebo přesto? Kdy se co používá?
Dnes si ukážeme rozdíl mezi příslovcem a předložkovou vazbou. V mluvené řeči, když vyslovíme obě dvě podoby, rozdíl nepoznáme, znějí stejně. Z kontextu by však mělo být jasné, oč kráčí. Přes to se nikdy nepřenesu. Měl hodně práce, přesto přišel. Kdy se píše "přesto"? Tehdy, když jde o příslovce, což by z kontextu mělo být jasné. Druhou větu můžeme nahradit takto: Ačkoli měl hodně práce, přišel.
Jakmile užijeme předložku 'přes' a zájmeno 'to', jde o situaci, kdy si zájmeno 'to' můžeme nahradit, viz 'přes něco'. Přes co se nepřenesu? Nepřenesu se přes to, že mi ukradl ze stolu slánku, nepřenesu se přes to, že nedočtete tento článek, nepřenesu se přes to, že ho dočtete a nebude se vám líbit...:-) Dalších vhodných příkladů najdete jistě hodně.
A na závěr jeden příklad 2 v 1:
Přes to, co mi provedl, se sice nikdy nepřenesu, ale přesto mu to ráda odpustím.
Tedy, přes něco se prostě nemohu a nechci přenést, ale stejně ho mám ráda, a tak nad tím mávnu rukou.
Pokud si dokážete větu takto přeformulovat, aby bylo jasné, zda jde o příslovce 'přesto' nebo o předložkovou vazbu, máte vyhráno.
Přesto si myslím, že byste měli trénovat, opakovat a třeba se i vracet k mému článku nebo těm dalším :-)
Přes nebo "přez? Přes to se tedy nepřenesu :-)
Pokud tápete, co je na konci předložky "přes", pak vězte, že je to písmeno "s". V běžné mluvě často zazní "přez" nebo třeba "přeze všechno", ale tento tvar spisovná čeština nezná.
Anglicky mluvící lidé mají jednu jistotu, a to že téměř vše se jinak píše a jinak vyslovuje.
Čeština je v tomto ohledu jednodušší, píšeme obvykle, co slyšíme. Pravda, jestli bude ve slově měkké nebo tvrdé i/y, to se musíme naučit ve škole, protože zde to nejsme schopni rozeznat, ale pořád jsme v určité výhodě. Kdo se to nenaučil, tak je v písemném styku hendikepován (ano, tento tvar čeština toleruje, ale lze psát i 'handicapován'). Přeci jen, co je psáno, je dáno, a psaný text je svým způsobem naše vizitka.
Někdy přemýšlím, jaká asociace vede píšícího k tomu, že nakonec zvolí tvar 'přez' - a jediné, co mne napadá, a co má stejný slovní základ, je přezka :-)
Přes to všechno věřím, že víte, jak tuto předložku psát a pokud jste to do dnešního dne nevěděli, tak teď už víte, pokud jste dočetli až sem, že se na to můžete spolehnout.
Proč by jsme se netěšili... pardon, proč bychom se netěšili!
Proč bychom se netěšili nebo Proč by jsme se netěšili? Hm? Jak je to správně? A napadlo vás o tom někdy přemýšlet? Mě ano. Čím dál častěji, zejména u klientů ve věku 30 let a mladších, narážím na tento nešvar, který je velmi rozšířený. Píší „My by jsme“, „Vy by jste“ a je to samozřejmě hrubka jako hrom.
Neznám osnovy základní školy, pokud jde o český jazyk, ale předpokládám, že skloňování sloves se stále na prvním či druhém stupni vyučuje. A sloveso „být“, to téměř tvoří osu naší každodenní komunikace. Takže vás nebudu napínat, správné tvary jsou: my bychom, vy byste…
V mluveném projevu na to tak háklivá nejsem, v písemném však ano. Znáte to, co je psáno, to je dáno! A nelze to vzít zpět.
Opravdu mne udivuje, jak je možné, že na mnoha portálech, kde se soustřeďuje nabídka a poptávka po službách copywriterů, zadavatelé píší tak, že do spisovné češtiny to má hodně daleko. Skvělou ukázkou je jeden nejmenovaný portál, kde se to pochybnými nabídkami a poptávkami přímo hemží. „My by jsme text napsali…“ Být klientem, okamžitě sundám nohu z plynu a jdu pryč. Někam hodně daleko, tam, kde se čeština ještě neprzní.
Ne každý zákazník nebo klient Vašeho e-shopu nebo firmy, kterou prezentujete na webu, je totiž ignorant nebo natolik velkorysý člověk, aby se nad tyto hrubky povznesl. Úsudek je jasný: proč nakupovat v e-shopu, který nemá peníze na to, aby zaplatil copywritera? Asi se mu dobře nedaří. A pokud se mu dobře nedaří a přesto nabízí zboží za solidní ceny, něco je někde špatně…
Inu, za kvalitu se pořád ještě ve slušném obchodním světě platí.
Látečka, smlouvička, barvička - aneb Zdrobněliny nás zcela ovládly
Zdrobněliny zamořily náš mluvený, ale také písemný projev. Byla jsem nedávno v šoku, když jsem přišla do obchodu a paní nabízela "kostýmeček v příjemných barvičkách". Látečka samozřejmě také kvalitní :-) Nezvyknu si. Přiznávám, že mne zaskočí i to, když slyším z úst kardiologa "srdíčko pacienta". Já si představím takové to malované dětskou rukou na papíře.
Rozhodně ale ne lidské, dvoukomorové. Chápu, lékař chce laikům přiblížit srozumitelně, oč jde, ale jaký je rozdíl mezi srdcem a srdíčkem? První výraz zní profesionálně, druhý je už 'na hraně'.
Jsem proti nadužívání zdrobnělin. Jsou infantilní a do odborného textu se nehodí. To platí i pro obchodní korespondenci a obecně pro jakýkoli oficiální písemný či mluvený projev.
Nicméně, setkala jsem se s tím, že mi byla bez mrknutí oka korpulentní dámou v letech nabízena 'výhodná smlouvička'. To vše, prosím, na půdě jedné z velkých finačních institucí. Tedy žádný pokoutný prodejce, který se chce vlísat do Vaší přízně a zkouší to všemi dostupnými prostředky.
Takže mohu-li se přimlouvat, sundejme nohu z plynu a nazývejme věci pravými jmény, pokud možno tak, aby zdrobněliny nezaneřádily zbytečně naši mluvu. Protože jsou situace, kdy působí naprosto nevhodně, neadekvátně, neprofesionálně a často také komicky.
Politici neumějí česky...
Všimli jste si v televizních debatách, sledujete-li je, kolik "politiků" nebo odborníků neumí správně používat český jazyk? Někdy je až do očí bijící, že učivo z prvního stupně základní školy zůstalo zapomenuto, bylo-li vůbec někdy zvládnuto :-) Příklad: "Ty auta budeme samozřejmě vyvážet...." Co je špatně?
Ano, správně je 'ta auta', protože auta jsou rodu středního. Toto je jeden z nejčastějších nešvarů. K dalším patří naprosto neuvěřitelné prznění číslovek. Z reklam se už tento nedostatek jakž takž podařilo vymýtit. 'S třistapadesáti provozovnami....' Ne! Skloňuje se přeci každá část samostatně, tedy 'S-třemi-sty-padesáti provozovnami...' Píši to tak, abyste slyšeli, že to vyslovuji velmi důrazně :-)Ano, tahá mě to za uši. Já vím, důležité je, jestli věci jsou, jak mají být. Nelpět na malichernostech typu 'ty auta'. Jen mě šokuje, že to někdo během desetiminutového rozhovoru tuto chybu opakuje, nelze to tedy považovat za přebreptnutí vinou trémy. To není náhoda. Lidé jsou to často vysokoškolsky vzdělaní. Tak kde je chyba? Klade se dnes důraz na objem odborných znalostí a zapomínáme na češtinu? Možné to je.
Jistě, i pro mě je důležité, aby například úředník, k němuž jdu cosi vyřídit, znal především dobře svoji práci. Přesto mám oči a uši, čtu a slyším a někdy nevěřím, co vše z úst nebo z 'pera' či spíše klávesnice vzejde.
Slibuji, že až shromáždím dostatečné množství těchto perel a perliček, zveřejním je. Možná to bude už brzy. Fajn den přeji všem milovníkům češtiny, a to i těm platonickým! :-)
Koho jako copywriter textem oslovit? Majitele shopu nebo jeho zákazníky?
Někdy řeším dilema. Klient má e-shop a potřebuje pro něj vytvořit texty. Navrhuji klientovi, abychom se soustředili na to, jaký je jeho zákazník, a psát tak, aby tomu ROZUMĚL. Chápu, že můj klient bývá "profesně" deformovaný a vnímá danou problematiku úplně jinak než laik, aniž by si to ale uvědomoval. Proto radím - zapomenout, co vím a přizpůsobit se zákazníkovi!
Je mi jasné, že odborník, který prodává např. složité přístroje nebo technologie má tendenci podělit se se svými zákazníky (čtenáři) o své často až dlouholetou praxí těžce nabyté zkušenosti. Ovšem ne každý to ocení. Příval cizích výrazů, nesrozumitelná spojení a mnohdy divně poskládané věty nejsou vhodným způsobem, jak zákazníka oslovit a na webovkách udržet. Nebo dokonce přesvědčit, aby nakoupit, případně objednal služby.Z mé nedávné analýzy vyplynulo, že jakmile je text nesrozumitelný nebo příliš odborný, vyvolává podvědomě v zákazníkovi nepříjemné pocity. Je nejistý, v informacích se ztrácí a často jediným řešením je pro něj opustit webovky.... často proto, aby navštívil jiné a tam narazil na naprosto identický nešvar :-)
Proto se vždy přimlouvám za jednodušší a přehlednější texty. Věřte, že v každém e-shopu se kromě opravdu 'polopaticky' podaného popisu vždy najde dost místa i pro technické parametry. Ty jsou nepostradatelné. Zejména když zákazník již vybírá konkrétní výrobek a porovnává jednotlivé parametry u vícero zboží.
Přimlouvám se za zlatou střední cestu. Odborný text určitě ano, ale bez přemíry cizích, nesrozumitelných výrazů. Rozhodně to nesnižuje kvalitu výrobků!
Jako copywriter zastávám jednoduchou zásadu: pokud textu nerozumím já, jako laik, tak jak tomu mají rozumět ostatní, jsoucí na mé úrovni co do znalostí a zkušeností? :-)
A právě toto kritérium je pro mne rozhodující - píši tak, jako bych zároveň byla zákazníkem, který má jen minímální znalosti, ale chce nakoupit a vybrat dobře.
Není to často jednoduché, ale při dobré spolupráci klienta a copywritera takový text nebo celá webová prezentace vzniknout může.
Přeji šťastnou ruku při volbě coypwritera a důvěru v něj :-)
Se stolu dolů - opravdu?
Ačkoli zdravý rozum velí napsat "smetl drobky ze stolu dolů", není vůbec proti pravidlům jazyka českého, když napíšeme "se stolu dolů". Jak je to možné? I když se předložka "z" pojí s druhým pádem, zatímco předložka "s" přináleží k pádu sedmému, existují výjimky.
Tou jednou a podstatnou je snaha naznačit, že jde o pohyb z povrchu pryč nebo z povrchu směrem dolů. Možná vám tento tvar připadá archaický. Ovšem pokud se ve Vámi napsaném textu objeví 'smetl drobky se stolu dolů', je to z gramatického hlediska správně. Maminka nebo manželka vás sice nepochválí, že děláte na podlaze nepořádek, ale pokud skutečně zůstaneme u psaného projevu, je to naprosto v pořádku.Argument, že 'to vypadá jako hruba', když je uvedena předložka 's', je svým způsobem logický. Upouští se například od podob slov 'gymnasium, filosofie', ta jsou nahrazena výrazy 'gymnázium, filozofie'. Takže podobná úvaha se může objevit i zde, ačkoli jde o jiný gramatický jev. Jako kdyby 's' už nebylo příliš v kurzu. Nebo kursu? Ano, možné jsou opět oba tvary, frekventovanější je ten první.
A když jsme zmínili 'gymnázium' - pokud byste přeci jen prosazovali verzi s hláskou 's', pak samohláska 'a' musí být bezpodmínečně krátká. Takže 'gymnasium'. V žádném případě ne 'gymnásium'!
Co nejméně chyb přeji v životě i v písemném projevu - a nejste-li si jisti tím, zda je Váš písemný projev stoprocentní, kontaktujte mne, ráda poradím a budu nápomocna.
Kdo s koho?
Stalo se mi už mockrát, že to, co na první pohled vypadá jako hrubka, je napsané správně. Ale někdy se tyto výjimky z pravidel laikům obtížně vysvětlují. Uvedu příklad - Kdo s koho. Ano, správně je předložka "s". Pro někoho věc notoricky známá, pro jiného novinka. Proto se pokusím vysvětlit, jak to vlastně je.
Jak jak známe češtinu, a jak se s ní setkáváme hlavně v psané podobě, bychom téměř všichni přísahali, že se přeci píše, jde-li o 2. pád, předložka 'z'. Z koho? Z kohokoli. Zní to logicky, že?Vysvětlení je však zcela prosté. Nejde o pád druhý, nýbrž čtvrtý. A tam už je to všechno úplně jinak! Nicméně, pro nevěřící Tomáše (nebo tomáše, když si dovolím zobecnit), si dovoluji uvést citát z Pravidel jazyka českého.
Se 4. pádem se pojí předložka s; vyskytuje se pouze v knižních výrazech být s to, kdo s koho.
Takže až uvidíte někde titulek, kde bude ono 'kdo s koho', nemějte novináře ani korektory za hlupáky! Ti se jen drží pravidel, která pro jazyk český stále platí. Uznávám ale, že někdy tvar, správně napsaný, může vypadat na první pohled jako do očí bijící hrubka. A to je mimchodem na češtině tak půvabné - i když je to jazyk těžký, je to jazyk tvárný, bohatý, krásný a ohebný.
Příště se zamyslíme nad tím, jestli se píše 'Smetl drobky ze stolu' nebo 'Smetl drobky se stolu'. Můžete nad tím mudrovat už teď :-) Přeji krásný den a neztraťte se ve Světě slov! :-)
